To Ar, neboj funguje. Ale protříbí ti to lidi. Vidíš, že ti nakonec vyšel vstříc někdo jiný.
Mám podobnou nedávnou zkušenost. Pomáhala jsem, protislužby se mi pak nedostalo. Dnes jsem od nich žádána o pomoc znovu. No nemám čas. Resp. pro jiné kamarády bych si to zorganizovala, byť za cenu zkráceného spánku, ale tady mi to za to nestojí. A není to pro ně nic hořlavého, co by si nemohli zajistit jinak. Ujímání z toho nemám. Na stará kolena se konečně učím říkat "ne".

Btw. a v podobném systému protislužeb je třeba nebrat si nic osobně. Manžel v tomhle umí chodit. Ochotně pomůže komukoliv, ale ani se neostýchá si o pomoc říct. Obvykle je mu vyhověno. Když náhodou ne, nijak se ho to nedotkne. Já se spíše ostýchám si říkat o pomoc, mám zažitý pocit, že bych měla být děsně soběstačná...