Půlko, to jsme chudí taky
Jen si tak vůbec nepřipadám.
Když děti potřebují boty, tak je koupíme ( pravda třeba u pohorek vybíráme podle poměru cena/výkon, to samé i obleční a vlastně veškeré vybavení), není problém koupit tričko, které se nám líbí, jedeme na dovolenou ( ale holt nelétáme dvakrát měsíčně po Evropě), chodíme do divadla, na výlety, děti na kroužky...
Vím, že když se rozbije pračka, tak nebudu čekat dva měsíce, než nějak schrastím peníze na novou nebo si nebudu muset brát půjčku, abych novou koupila.
Jsem se svým životem spokojená.