Já jsem o pár let později odmítla číst cokoli,co se týkalo porodu, vyvařování, bacilů, péče o dítě...
Vyloženě mě to děsilo. K smrti. Otěhotněla jsem neplánovaně a říkala jsem si už tak, do čeho jsem to proboha vlezla. Koupila jsem si pár časopisů, až ani nevím, jak se jmenovaly a všeeechno se mi pak začalo zdát děsně složitý,až se mi z toho udělalo špatně.
Ty dva další porody jsem měla jinou nemocnici, nikdo mi bez ohlášení nevrážel do pokoje a byla jsem tam sama. Ale při tom prvním mi do pokoje vrazila sestra zrovna v okamžiku, kdy jsem tomu malýmu zdrápanínovi pečlivě stříhala svýma nůžkama od manikúry nehtíčky. Začala na mě ječet a oháněla se nějakým lejstrem, který jsem měla najít pod matrací, kde velkými písmen y stálo, že nehty se stříhat nesmějí!!!
To tak, byla to jedna z věcí, kterou jsem do podnice tahala vždycky.