Záleží, proč je mi smutno. Když "jen tak" bezdůvodně, tak se třeba jdu projít, nebo někomu zavolám nebo si třeba vlezu s časopisem do vany ... Když se něco děje, co mi nedovolí dělat něco "jen tak zbytečného", tak docela třeba uklízím. Zbavuje to napětí a alespoň to má nějaký pozitivní výsledek. Mám kamarádku, která v takové situaci sedne do auta a někde jen tak jezdí. To třeba by pro mě nebylo, bála bych se, že nabourám, ale každý to má jinak ...