Já asi žiju v nějakém veselém vesmíru, ale nikdy jsem v reálu nikoho takového nepotkala.(zdůrazňují psí počasí a mizernou sjízdnost)
Když jsem byla mladá a měla jsme nějaké ty pocity existenciálních tísní, někdy jsem si za dobrého počasí zajela 2 bloky, pokud hráli nějakej jímavej song. Bylo to vždy za světla a vždy v situaci, když už jsem v tom autě seděla.
Představa, že sedím v teple, je listopad, tvvalý déšť a nárazový boční vítr a já jedu vyjezdit melancholii na dálnici, nevím