Ruth, já si nechci s nikým poměřovat smutek, jen si o sobě nemyslím, že když řídím z terapeutických důvodů, jsem někomu nebezpečná.
Usednutím za volant spouštím maximální soustředění a zodpovědnost, jakých jsem schopná, což je součástí terapie, neboť to přesměruje mozek částečně směrem od bolesti.
Tvé vyjádření jsem jako nadsázku samozřejmě pochopila, nemusíš mě podezírat, že snad ne