Federika, ta to neumím dodneška a jedno moje dítě to má taky tak.
Já když vidím jak mladší syn si doma v klidu píše ty svoje blbosti do školy. Písemky excelentní. V tom šrumci co má to nedává tak dobře. Kdyby byla tahle škole odvždycky a navždycky, tak má samé jedničky. On nedává ani takové to, když se někdo uchechtne.

Prostě představa je to hezká,ale naučit to nejde, tak aby se tyhle věci zvládali 100%.

Se tak soustředí,aby to bylo dobře až to nakonec udělá tak, že to dobře není.

Smutný je, že třeba moje angličtinářka mi dává testy poslechový tak, že o tom nevím. Když jsem to věděla, že to je na procenta totální průšvih(vůbec jsem nerozumněla, třeba jen dvě věty a podobně). Takže i ona přišla na to, že to umím ,ale ve stresu ji toho moc nepředvedu.
A ten písemný mi sebere hned jak to dopíšu. proč. Když jsem se v tom vrtala, tak 76%, když jsem jí to dala skoro hned 86% a když mi to ukradla sotva jsem to dopsala 99%.

A není to nezodpovědností a leností jak se do mě kdysi snažila nahustiti moje mamka a já ji to jako malá " žrala".

prostě tak to ty lidi mají a je to špatný,ale co s tím dělat nevím. Jediný co vím, že jim řeči těch co to dávají levou zadní neprospívají. Naopak je sráží.

Dodneška slyším mamku, jeden den mě zkoušela jednou ze slovíček, protože jsem ji neustále tvrdila, že to umím,ale nevěřila tomu. Známky tomu neodpovídaly, ze slovíček z NJ. Uměla jsem je skvěle. Tak mě říkala, že super, že je teda umím, že druhý den to bude za 1, že to vím. Ha ha. Druhý den 4 nebo 5 už ani nevím, lepší to nebylo.
MAmka na mě , že jsem strašný lempl, že nejsem schopná to napsat, když jsem to doma uměla, proč to nejsem schopná napsat ve škole. Ty kecy si pamatuji dodneška.

A straší je taky docela nervák, co mi vyprávěl v pátek to mi teda stačilo.