Koníčku,
no dobře, ale kde se sakra bere představa, že aby bylo něco „hezký“, je u toho potřeba neustále něco šůrovat nebo zužitkovávat? Mě nijak nepohoršuje, že někoho baví zavařovat ovoce, ale beru to jako jeho soukromý koníček a nevidím důvod, proč by se tím měl otravovat zbytek rodiny a být vůbec setrvale nucen k makavosti, protože kdo není makavej, ten je závadnej.
Přijde mi to stejně ujetej princip jako s tím školstvím – pár století se biflovala každá kravina, protože taková byla představa vzdělanosti, no tak budeme biflovat dál, bez ohledu na to, že už dávno není rok 1848, kdy žáček cestou do školy přeleze pár barikád a nad katedrou ho vítá obraz Františka Josefa I. a všechny ty kraviny jsou otázkou jednoho nebo dvou kliknutí na mobilu. Naše praprababičky musely být dobré hospodyňky, protože neměly takové možnosti, jaké máme dnes. OK. Ale když sakra dávno nemusíme, proč v tom pořád tolik lidí dobrovolně jede?