Děti mají jednoho rozvedeného dědu, ten se o ně zajímal, jako o první vnoučata, záhy ale začal mít zdravotní a hlavně psychické problémy, sám je nikdy nikam nevzal, viděl je jen když jsme ho navštívili a pak se uzavřel před světem a nikomu neotvírá nepustí do bytu ani uklidit....je to už víc jak 10 let, se docela i divím, že ještě neumřel. Pomoci si nechá (odvést k lékaři), ale jinak styk jen přes telefon, nejmladší neviděl tak 5 let, vlastně asi všechny neviděl tak dlouho, vidí občas své děti když ho vezou 2x do roka k doktorovi.
Ale myslí na ně, kupuje dárky.
Pak měli dědu, co si ho vzala ta rozvedená babička, ten fungoval super a můj tát je taky fajn děda, ikdyž děti už by sám asi taky nikam nebral kvůli věku, což nevadí, navštíví ho v domě se zahradou (babička je tam taky).