Naše děti mají jen jednoho (nerozvedeného) dědečka - mého otce. Manželův tatínek (také nerozvedený) umřel před jejich narozením ani já jsem ho nepoznala. Můj taťka má všechna vnoučata (má jich celkem 7) rád, ale kdyby byl rozvedený, tak fakt nevím, jak by to bylo. On je takový ten chlap, co moc neví, co s dětmi. Zvládá nějaké to vtipkování a jinak se prostě tak nějak účastní toho, co vymyslíme my, nebo mamka (babička), úplně stejně se choval i k nám jako k dětem. Byla jsem si jistá že mě má rád a dokonce párkrát výslovně vyjádřil i jistou "pýchu", např. vzhledem k mým studijním nebo sportovním úspěchům, ale jinak jeho vztah k dětem je evidentně "pod vedením ženy". Pokud nás dostal na starosti, obvykle s námi vyrazil ke své mamince nebo nás tam nechal (k naší spokojenosti). Úplně stejný byl jeho otec, můj děda. Myslím, že je to "problém mužů starších generací" (samozřejmě, že ne všech), že moc nevědí, co počít sami bez žen s dětmi, minimálně těmi mladšími třeba 12 let ...