ano, obhajovala, maximální podpora je prezenční docházka do školy, nikoli jakási jedna online hodina týdně a tři úkoly z dané látky (tím nechci říct, že měly učitelky udělat víc), tím chci říct, že komunikační kanál "koukám na tebe denně ze druhé lavice" a "vidím tvoji ruku jaksi přes Zoom, jak kostrbatou el.tužkou na dvou slovních úlohách vysvětluješ co a jak, s frekvencí jednou týdně" je podstatně změněný. Chybí spousta dalších příležitostí, kdy si děti při hodině napoví v lavici/skupině, když někdo neví, jak v práci pokračovat...děti jsou na to doma samy, už tím je to celé baví podstatně míň.

Já vím, že to pro vás bylo velmi vysilující, to ale neznamená, že to pro děti bylo stejně přínosné, a že to stačilo. Někteří učitelé mého syna se nesmírně snažili to zatraktivnit (před některými fakt smekám), jiní to měli vcelku u zadele a syn to dlouhodobě nevydržel plnit - nemám s tím problém, tak nastupuje rodič, je to moje dítě, moje zodpovědnost, na nikoho z učitelů se naprosto nezlobím. Ale NENÍ, NENÍ, NENÍ to stejné, jako prezenční docházka do školy se vším, co k tomu patří.