Ok Kat. Já odmítám hrát hru, jestli je z pozice rodiče horší mít dítě sadistu, autistu, tělesně postižené, mentálně postižené, s psychiatrickou diagnózou, s roztroušenou sklerózou, vraha, s epilepsií, cukrovkou, dysfázií, nějakým z milionu genetických syndromů, atp. Tento pomyslný žebříček ať si sestavuje, kdo chce. Já chápu, že se těm rodičům a hlavně dětem snažíš pomoct, ale prostě nechápu, jak můžeš nechápat ty rodiče. Ale to já nechápala ani v oné diskusi, jak tohle můžeš nechápat. Víc se k tomu vracet nehodlám. Jen jsem ti to chtěla připomenout, že OCHOTA SE NĚČM ZABÝVAT (omluva za Caps) k někomu přichází pozvolna, byl to příklad.