Kat, moje dítě mělo ve školce učitelku, která pořád všem rodičům radila. Já měla doma dítě, který nezavřelo pusu od probuzení do usnutí,a potřebovalo být venku nejlépe stejně tak dlouho. Ale nesnášelo chůzi, jen běhalo, nebo na něčem jezdilo. A ona mi celý rok aspoň jednou týdně tvrdila, že mu musím dát víc prostoru a pozornosti, protože je nevymluvené, a měla bych s ním víc chodit ven, že není zvyklé na procházky. Po roce s touhle učitelkou mi trvalo dalších pět let, než jsem se naučila považovat rady ostatních učitelek za poslechuhodné, případně i užitečné.