Kat, nic ti nepodsouvám, že jsou rysy AS vlastně banální věc jsi napsala dřív, než jsem se do téhle diskuse já zapojila.
Nevím jak SPU, ale obecně si myslím, že pomoc dětem s různým obtížemi je vagon kamení tažený starým oslem. Drhne a vázne to dost, ale vždycky někdo vytáhne skutečnost, že na to přeci máme toho osla, tak co jako. Extrémním příkladem může být distanční výuka, co tak vím, děti s obdobnými obtížemi v tom zůstaly plavat a systém to vpodstatě ignoroval. Nebo má někdo dítě s "banálním problémem", o které se někdo ze systému zajímal a pomáhal mu se školou, aby to zvládl? Díky za každou pozitivní zkušenost!