"libiku, poslední dobou tě čím dál víc vnímám jako tu typickou kostelnici, která je zbožná jenom v kostele, sotva vyjde z vrat, pomlouvá, nadává, nic jí není dobré, pokud má někdo jiný názor, je to špatný názor
když už jsme u toho Husa, nejspíš je to vliv odpustků, uklidit kostel je takový odpustek pro víceméně nenávistný nebo aspoň nesnášenlivý přístup k těm, kdo mají jiný názor, a ještě si dovolí ho říct nahlas"

ale Yuki, to jsme ale potom všechny domovnice v šedých pláštích, plácáme starým hadrem odřené schody ne jen před vlastním prahem, a není nám to vůbec blbý. Ale některé v tom šedém plášti pod kolena máme navíc jakési zvláštní kouzlo, a některá ta emotivní plácnutí hadrem po druhé soudružce u kbelíku ještě extra plodí moc hezké obrazy, slovní obraty, provokující souvislosti...A to říkám jako někdo, kdo to od Líííbíííka tím hadrem párkrát schytal po zádech