Ano, před chvílí jsem napsala něco podobného, to nebezpečí také vidím všude a v každém věku. Jen věkem čím níž tím hůř.
Jeden čas jsme zhruba v 6 letech řešili, že dcera nechtěla jezdit k manželovym rodičům. Tak jsem složité organizovala změny v programu na poslední chvíli.
Všichni mi nadávali, že pristupuji na její rozmary a hry, ale já chtěla vědět, proč, co, jak.. dcera nikdy neřekla, že ji někdo ublizoval, i když jsem dělala maximum, aby mi věřila a nebala se mi říct cokoliv. Pak najednou opět jezdit začala a od té doby dobré. Duvod dodnes nevím, ale možná si dělám zbytečně starosti. Tak snad se v budoucnu nedozvím něco obdobného.
Teď jsme s manželem v rozvodovém řízení a úplně vidím, jak si všechny starosti dcera nechává pro sebe. Úplně se děsím, že to vycítí nějaký hajzl. Odkudkoliv a z rodiny zvlášť. Tam přece všichni ví, jak slabá teď jsem.