před pár dny tady byla debata o rasismu, někdo tam psal o tom, jak jsme nositelé pokroku...ale kdejaká tmavá máma, která neumí číst a psát, ví, že její dcera potřebuje ochránit; když dceru neochrání, tak ji musí objímat, dávat sílu, naučit ji pomalinku věřit, že už se to nikdy znovu nestane, že jsou na to dvě, že ta dcera je pořád to nejhezčí a nejmilovanější, a to všechno tak dlouho, dokud tomu nezačne dcera věřit...