Obávám se, že v době minulého režimu, kdy děti neměly v rodině ani ve společnosti valného zastání, v době, kdy slovo dítěte proti slovu dospělého nemělo žádnou váhu, těch případů bylo strašně moc. Jen z tehdejších rozhovorů s vrstevníky se vybavuji tak 5 případů oplzlých nabídek a pokusů o ohmátávání. Někde soused na dvorku, někde pionýrský vedoucí někde strýček, jinde otčim. Ke znásilnění nedošlo a děti to nikde nehlásily. Pokud to snad i řekly doma, nikdo to neřešil.
Strašná doba.
Sama mám nemilé vzpomínky na jednoho z přátel mých rodičů. Taky nevhodné oplzlé řeči a pokud o ochmátávání. Nikomu jsem to neřekla. Cítila jsem vinu
Nedávno jsem ho, po mnoha a mnoha létech u rodičů potkala. Je to už starý dědek, věk obrousil kus společenské přetvářky a chová se naprosto nevhodně. Při pohledu na sexuální objekt viditelně slintá. Na té návštěvě si sundal košili (!!!!). Tak si říkám, že přeci už tehdy dospělí museli vidět, že není v pořádku.... A ono ne. Nikdo nic neřešil.