jo, tohle funguje, jako děti už něco vyzařujeme, nějakou neukotvenost, nejistotu, nejsme zvyklí dívat se lidem přímo do očí atd.
Něco v nás je, kamarád mi kdysi dávno řekl, že je ze mě cítit určitá "zanedbanost" (myslel citová).
Mě máma po jednom útoku sexuálního charakteru (rvala jsem se jako drak) řekla, že mi to patří. Zaútočil na mě ten samý člověk, co kdysi na ni.