jakožto rozený kavárenský povaleč mám ke sportu nedůvěru
vždycky říkám, že sport je nebezpečná věc, to ti kamarádi řeknou "pojď, zajdeme na procházku" a než se naděješ, je z toho túra... řeknou ti "pojď, zajdeme na koupaliště" a než se naděješ, místo ráchání ve vodě už plaveš...
můj otec měl utkvělou představu, že ze mne nějaký ten sportovní výkon vykřeše, i kdyby mě to mělo zabít - při pohledu na badmintonovou raketu mě dodnes polévá studený pot...
takže při hledání partnera by jakékoliv téma k hovoru zaměřené na sport způsobilo mou nevolnost
našla jsem si muže hospodského povaleče, když se ukázalo, že jsem pro něj víc než hospoda, vzali jsme se a ono se časem ukázalo, že je to skrytý sportovec
jenže je taky pěkně líný, takže sice umí kopat do míče, plavat, jezdit na kole, umí chytit raketu, ale všechno spíš jen tak sem tam s dětma, v tv ho sport bere jen někdy, takže za mne značka ideál