Marťasino, zaujalo mě, jak plánuješ, kdy o tom s dětmi mluvit
já neplánuju, reaguju na to, co je zajímá, a je mi úplně jedno, kolik je nás doma, když se syn chce ptát na svou minulost, na svou biologickou rodinu, na mentální postižení bratra, je to vždycky jeho iniciativa,
samozřejmě můžu trochu téma stočit, ale ne moc, navíc když se dozví to, co potřeboval, kolik dokáže vstřebat, téma opouští
dělali to tak i starší, přijali informace, o které stáli, možná k tomu něco navíc, ale nikdy jsme to neměli tak, že bych cíleně vybrala den a téma, to se mi příčí i ve škole, pokud jde o témata v občance, etice, je lepší, když to má nějakou návaznost

možná bych si uměla představit film, který by byl k tématu a pak o tom mluvit, ale zase spíš ve škole, doma ne

Jak to budeš dělat? myslím úvod do tématu