Moje kamarádka je porodní asistentka, a říkala, že potom, co studovala všechny pochody související s mateřstvím, ví, že šestinedělka si může dovolit udělat a říct cokoliv, naprosto cokoliv.
Odnášet mi někdo někam mimino, když jsem předtím řekla rázné NE, řvu a ještě se asi i peru.
Taky to mám se zvládáním stresu jako ty. Držím, držím, ještě držím a pak stačí malý tlak a ječím jako o život. Prostě to nemáme jako Monty, která nedrží, nedrží, pořád nedrží, říká v klidu, co ji sere a proč, a tak nemá proč finálně vybuchnout.
Jedna moje kolegyně mi říkala, že se celý život hlavně snaží nechovat se jako hysterka. Nevím, jestli je to úplně zdravá disciplína. Bejt k sobě tvrdej, když svět okolo na sebe v tomhle ohledu neklade moc velký nároky.