Monty, děti s horším prospěchem byly mnohem více "odepsané" než dneska, trojkař nemohl pomýšlet ani na maturitu, ten odcházel na učiliště.
Dneska se mu řekne, že známky nic neznamenají, sežene se mu doučování a protlačí se na gymnázium.
Pravda je, že učební obory režim protěžoval a studium mimo technických oborů a medicíny nijak zvlášť nepodporoval, nicméně rodiče toho pana inženýra nebo pana doktora ze svých jedničkářů asi dost chtívali mít.
Na kadeřnice, číšníky a automechaniky mířily možná pragmatické typy, ale že by to byl zase takový všeobecný sen, to si nemyslím.