Tady přece nejde o toho seniora, co sedí na kufru a není schopen vyrazit na žádné z milionů míst, kam může, ale chce zrovna tam, kam měl v plánu.
Nejde o tom, že mu to zakážeme, aby se náhodou nenakazil a neumřel.
Je to o tom, že se může stát, že pojede, a nakazí, přiveze to a zemře na to jeho soused. A ten si to fakt nevybral, toho už se na zvážení rizik nikdo neptal, že ...

Já si fakt nemyslím, že sedmdesátníci takto uvažujou, že sedí doma na kufru a jediné, co je jim líto, že nemohou vyrazit na vysněnou dovolenou. Senioři, které mám kolem sebe, mají životní nadhled, zažili už hodně ran osudu a ví, že tohle se prostě čas od času stane - ze dne na den se změní situace a nic není jako dřív. Takže nepláčou nad ztracenou dovolenou, ale doufají, že se to brzy vyřeší a svět najde způsob, jak fungovat dál.

ČR zvládla výborně začátek, ale restrikce teď přicházejí chaoticky a nesmyslně, takže nejsou efektivní. Pokud se ale všichni budeme tvářit, že je to chřipečka, tak brzy spláčeme ...