V nejmenovaný zemi jsme s kamarádem zapadli do hospůdky, která byla spíš jako stánek s pár stolečkama coby zahrádkou, líbilo se nám, že tam budem mít soukromí. Vedle bylo ještě několik jinejch podniků, větších i menších.

Provozoval to jeden chlap, majitel, vedoucí, kuchař a číšník v jedný osobě. Na otázku, co má, odpověděl: "A co byste si dali?"

Prostě ochotnej uvařit, na co budeme mít chuť a stačila mu k tomu lednice a malá špajzka. My na to, že nevíme, tak položil pár doplňujících otázek (maso? lehčí jídlo? atd.) a zbytek odhadl, musím říct, že přesně a ačkoli to bylo obyčejný, laciný jídlo, bylo děsně dobrý a ještě nám dal recept. No a nádavkem to bylo ze surovin od místních farmářů, což je ale všude kolem nás normální, to akorát u nás se musej dělat jako děsnej objev a specialita speciální farmářský trhy (Pánbůh za ně zaplať! Ale je to jako najednou vynalízt chodník).