Filipe, tohle uměl "ten náš s tou maminkou".
Měl nějakou rámcovou nabídku, ale když člověk řekl "dal bych si spíš tohle a tohle", radostně to připravil, přinesl nádavkem ještě na ochutnání něco navíc, prostě zjevení.
On tím žil, dělal to rád, a dlužno podotknout, že roky byl v cizině a vycepoval se tam.

A pak vzpomínám ještě na jednoho zapáleného profesionála, číšníka, na kterého jsme nečekaně narazili v pustém pohraničí, kmital v přeplněné hospodě, bravurně zvládal autobus německých seniorů, uměl se ptát, uměl odpovídat, česky i dobře německy, v takovém místě milé překvapení.
Překvapivě i slušná kuchyně.
A také prý německá zkušenost a plánoval se do Německa vrátit, škoda.