Tak ještě pár vysvětlivek. Na svých cestách a výletech nakupuji u farmářů a statkářů poměrně běžně a často. Stačí se na cestu připravit a najít si hospodáře, kteří prodávají své produkty ze dvora. Nevěřily byste, kolik jich za poslední roky přibylo. A vždy mají radost a ochotu, že mohou pocestnému něco prodat. Vždy přidají úsměv a pár milých slov. Pro mléko jezdím mnoho let už k několikátým lidem v okolí, podle toho, kdo má zrovna kravku či kravky. Jedna paní někdy přidala i máslo, tvaroh, vejce či buchtu. Jednou jsem kupovala kozí sýry ke krmným účelům (kvůli hygieně)v Pohorské Vsi a po několika letech v TV sledovala, jak si tento farmář hledal ženu (a našel). Spousta lidí vyrábí a prodává své produkty, dodávají třeba na trhy či do obchodů a kromě toho prodávají ze dvora. Osobně či z automatu. Anebo prodávají jen tak na dobré slovo. Dnes už fakt není problém cestovat po ČR a kupovat různé místní produkty od lidí. Případně navštívit hospodu či kavárnu, kde své produkty či výrobky též nabízejí. K nikomu se nevtírám a neotravuju, naopak jsou to milá a podnětná setkání.
Kdyby na inkriminovaném hřbitově byl stín a lavička, tak bych tam klidně v poklidu, smíru a rozjímavě pojedla. Ve společnosti milých lidí, kteří už jíst nepotřebují. Jedla bych potichu, decentně a všechno po sobě uklidila. Pokud by přišel truchlící pozůstalý, ani by si nevšiml, že jím a tudíž by nebyl pohoršen (na rozdíl od vás). A zemřelí by byli rádi, že po dlouhé době vidí nějaké jídlo. V našich končinách se k různým věcem přistupuje hrozně strnule a křečovitě. Což je na vás vidět i tady. Doporučuju občas řízeně a záměrně udělat něco, co se běžně nedělá a co nikomu neublíží. Je to fajn a možná se i trošku uvolníte. Taky doporučuju víc nadhledu a bohorovnosti. Anebo raději ne, protože by mě to tu už tolik nebavilo.