Já miluju venkov, venkovany, přírodu, zvířata, lidi a jídlo od malička. Jsem s tím spojená a propojená. Tak třeba to lidi cítěji a proto jsou milí a přívětiví. Já jsem extrovertní introvert s vysokou mírou empatie, takže poznám na jaké vlně jsou lidé i zvířata naladěni. Podle toho k nim přistupuji. Můj muž často zírá, jak se hned s každým propojím a zažiju hezké propojené chvilky. Nejsem vlezlá ani dotěrná, sama nemám ráda, když mě někdo otravuje. Ale jsem milá, vstřícná a ochotná - druzí lidé zrovna tak, pořád se mnou někdo švitoří. Češi mi přijdou víc studení čumáci vůči bližším kontaktům, Moravani jsou družní, ale něco z toho chtějí mít. To jsou mé poznatky a předsudky, ty nemáte rády.

Venkovani jsou stejní lidé jako vy nebo já, mají své problémy a starosti, o kterých při prodeji jejich produktů mě často nezávazně pohovoříme. Často mě s hrdostí provedou svým hospodářstvím, nejsem žádná blahosklonná panička co přijela do rezervace, ale člověk, který ví o co jde, ač sama nehospodařím. Takže máme společná témata.

Nepasterované mléko si kupuju už asi dvacet let z různých zdrojů. Bandasek tam mají hospodáři přehršel, nikdy nebyl problém. Nezdá se mi, že by hospodáři byli nějak přehnaně ustrašení. A někteří opravdu občas přihodili i něco dalšího, měli radost, že z toho máme radost. Lidé jsou hodní. Já také rozdávám přebytky ze zahrady, případně prodám pár vajec. Zdá se mi, že žiju v mnohem autentičtějším světě než vy. I v roce 2020.