Hlavně by tu trávu měl sekat on. Začátek je, když si to uvědomíš ty. Pro českou ženu je to těžké, protože česká žena je soumar zvyklý dřít do úpadu a pak si ještě nechat vynadat.
Zní to poměrně melodramaticky, ale já jsem třeba byla zvyklá celý život jít z práce do samoobsluhy a každý den dovalit dvě tašky něčeho. Nebo to odvozit na kočárku. Bez auta. Občas přípodotky, že něčeho se nedostává či přebývá. Muž asi tak jednou za kvartál vyndal nádobí z myčky, což se muselo týden slavit, jak je obětavý a všímavý. Takhle, jak to popisuješ, hospodařila babička mého prvního muže. Ovšem děda byl velký geroj, kterého všichni včetně babičky upřímně obdivovali, i když to byl jen žvanil a lenoch, i když jinak šarmantní a milý.
Teď mám muže, který nesedí, když v jeho okolí nějaká žena stojí. Tašku jsem za poslední dva roky nenesla ani jednou.