Nebojím, mám to ráda, když se to jednou za dlouhou dobu povede
Můj dům je můj hrad, moje doupě - cítím se v něm příjemně a bezpečně. Jako chápu, že by teoreticky mohl někdo dovnitř vlézt, ale to už je asi pravděpodobnější, že začne hořet nebo tak něco... U nás nic moc ke kradení není, žádná super elektronika, šperky, cennosti - to by musel být nějaký zoufalec zloděj

Jediný co, tak když jsem fakt sama, zajdu večer zkontrolovat, jestli jsem nenechala zvenku do ulice klíček ve dveřích - občas se mi to daří a někdy to zjistíme až ráno a muž je na mě fakt naštvaný