monam,
proč by mělo mít jen jeden domov? To je nějaká obsese nebo co? Ony děti v nerozvedených rodinách nejsou "doma" třeba na chalupě nebo u babičky? Netráví tam čas, nikdy tam nespí, furt jen v jedné a té samé posteli?
Doma je prostě místo, kde tě mají rádi a kde se jako doma můžeš chovat. Pamatuju si situaci, kdy bylo synovi patnáct, babička byla na operaci kolene a pak dlouho na rehabilitaci, otec v léčebně, má klíče od všech tří bytů a jako "domů" chodil tam, kam zrovna chtěl. Ke všem místům má vztah, protože jsou spojené s někým, koho má rád a cítí se tam dobře. Totéž na chalupě, kam jezdí od doby, co byl mimino, někdo od devítky si půjčuje klíče a jezdí tam s kamarádem, je to taky "jeho místo", jeho "domov".
Stavět domov na tom co tam je a ne kdo tam je, to upřímně řečeno asi nikdy nepochopím. Kdybych měla v jakémkoli "doma" bydlet sama, bez blízkých lidí, nebude to žádný domov, ale něco jako hotel bez servisu. Cítila jsem se třeba vždycky doma u babičky, dokud neumřela. Pak už to byl jen nějakej cizí byt. Kdyby babička neumřela, ale odstěhovala se jinam, byl by domov zase tam, kde by byla ona.