Vzpomínky jsou spjaté s emocemi. Emoce většinu z nás provázejí celý život. I ty MOnty píšeš,ě že když syn měl na výběr a mohl si vybrat, šel tam, kam se mu ZROVNA chtělo. Ne za konkrétním člověkem, ale za vzpomínkou, emocí. jako už mnohokrát mám pocit, že vlastně nakonec budeš psát to samé, co většina tady teď, jen to budeš nazývat jinak, protože jsi "jiná". Já v hotelu nikdy nebyla doma, a měla jsem více míst, kterým jsem tak říkala a kde jsem se tak cítila. Po každém stěhování mi trvalo dost dlouho (naposledy několik let) než jsem ten pocit v hlavě srovnala a začala se cítit doma tam, kde jsem bydlela. Už proto nemohu souhlasit s tím, že je fér dělat podobný zmatek v hlavě malému dítěti. Určitě ses taky někdy vzbudila, třeba na dovolené nebo v nemocnici nebo prostě někde, kde nejsi doma, a v tu chvíli jsi nevěděla, kde jsi. Tak to já myslím, že by se nemělo dít dětem rozhodnutím a pohodlností dospělých.