Polevit? To, co jsem tu uvádėla byly věci do značné míry rutinizované, které se v zásadě řeší podle několika ověřených mustrů s mírnýma úpravama, nad kterýma nemusím nic extra vymýšlet, akorát je nějak implementovat. Horší je to, když dopadne něco mimořádného, to pak teprve nastupuje organizační vzepětí. Teď se to mění, dcera nastupuje do instituce, zatím chodí jen na chviličku, takže reálně zatím jen benzín navíc, jestli to zvládne, tak oba přidáme v práci a přibyde další položka do rozvrhu, protože bude fungovat ve zcela jiném režimu než druhé dítě a zkomplikuje to logistiku dětí, při mé zhoršené flexibilitě. Ale zase to trochu uvolní prostor na nějaké zařizování bez dětí alespoň v blįzkém okolí. Na jiný způsob jak přežít PAS a ADHD než být organizovaný, jsme nepřišli, ono se to obecně i doporučuje. A sami vidíme, že když polevíme, tak se nam to hroutí pod rukama. Většinou mám dojem, že by to chtělo ještě přidat, leckdy něco vypustíme, protože se nedostává sil. Jenže tím akorát roste množství věcí, co tlačíš před sebou a stejně tě doženou, často v nejblbější chvíli.