Já jsem na to narazila u dětí, jejichž rodiče většinou sami moc nemluvili, mluvili nestandardně (třeba moc rychle, nesouvisle, trhaně), nedoslýchali a zároveň byli z různých důvodů ambiciózní, takže dítě udržovali na kroužcích angličtiny. V jednom případě mělo dítě anglicky mluvícího otce, za kterým jezdilo jednou za rok na návštěvu, tak se to matka snažila vždycky nějak překlepat, aby se dítě aspoň trochu domluvilo. Všcihni začínali od školky.

Ale je fakt, že učitel je skvělý bavič, hraje, zpívá a dokáže děti zabavit v základní slovní zásobě tak, že se na něj celý týden strašně těší. Za celé léta jsem zažila jedno dítě, kterému se to nelíbilo – a to mělo shodou okolností kombinovanou vadu řeči a dost chudou slovní zásobu i v češtině (nikoli VD). Prostě asi poznalo, že to je na něj moc a zřejmě se nechytalo jako kamarádi, tak se mu to nelíbilo.