Za mně asi období tak od konce SŠ, celou výšku, období po VŠ před manželstvím, a první roky manželství a mateřství. ne že by to bylo bez mráčku, ale celkově to bylo fajn.
Co jsem se vrátila po MD do pracovního procesu a dcera do školních institucí, je to stále těžší a těžší. Na zkráceném úvazku to první roky ještě šlo, ale pak už míň.
Pořád mám moc práce, moc starostí, málo času, jsem pořád unavená a nevyspalá, pořád blbnu s běháním a posilováním a stejně tloustnu, z dcery je protivná a komplikovaná puberťačka. Netuším, jak vydržím do důchodu, protože pak konečně nebudu muset chodit do práce, dcera snad už vyroste z puberty a já budu mít s manželem čas, klid a pohodu. Doufám.