Přidat odpověď
Jas,
ale vždyť o tom píšu celou dobu.
Když má někdo k nadání nějaký handicap, má to složitější. Ale nejde to vždy ruku v ruce a nelze tvrdit, že kdo je nadaný, má automaticky problémy se sociálním chováním. A i když má, tak ty projevy a "stupně postižení" jsou různé, není na to žádný jednotný mustr.
Moje dítě je třeba ve spoustě věcí až fobik, neutře se třeba dvakrát do jednoho ručníku, všude tahá deštník, protože nesnese, aby na něj pršelo, ve škole trvalo jeho třídní učitelce pomalu celej druhej stupeň, než pochopila, že nemluví mimo mísu, ale přemýšlí moc rychle a v souvislostech, který jiným buď nedojdou nebo jim to trvá podstatně déle, a taky prošel stádiem "nikdo se nechce bavit o tom, co mě zajímá", ale kamarády měl vždycky a na rozdíl ode mě nikdy neměl problémy s učiteli, ti ho naopak většinově oblibovali.
Předchozí