To myslím bez ironie matky, co provozují takovou tu výchovu "ať se dítě rozhodne, co chce" a k tomu ujíždějí na zdravé stravě a předpokladu, že pokud má dítě možnost se najíst, tak hlady neumře.
Dají na stůl mrkev, rýži, nějaké zeleninové lupínky, obilnou kaši, no a dítě si to rozmatlá kolem pusy bez nějakých tanečků, že se musí(nesmí) papat, navíc nic z toho není ani kořeněného, ani slaného ani sladkého, takže to nemá našim pohledem žádnou chuť.

Má to, myslím, i nějaké jméno, ten způsob. Podle mě je to výborná cesta, jak neudělat dítěti stravovací problém.

K ostatním aspektům samostatného rozhodování batolete jsem tedy trochu skeptická aneb neměla bych nervy na to poslat dítě v únoru v krátkých rukávcích, když nechce bundičku