Chceš radu a pak napíšeš, že děti nejsou zvyklé nádobý mýt. Jestliže ty jsi v práci a tatínek žije jinde, tak to řešení nemá, protože nádobí se samo neumyje. To ti můžu podepsat. Několikrát jsem to vyzkoušela a NIC.

Jediné, co mě napadlo, je systém, jak to dělala moje máma s námi. Prostě nám řekla, že vynášení smetí a mytí nádobí jsou naše starosti. Střídala jsem se se sestrou. Já byla tehdy ve 3. třídě a ségra v 5.. Jeden den já, jeden ona... Když některá nádobí neumyla, přenesla se ta povinnost i na další den. Daly jsme si velkého bacha, abychom nemusely mýt 2x za sebou. O smetí jsme se taky střídaly, ale to nebylo denně, takže jsme do kalendáře udělaly poznámku, že jsme s košem došly. Neříkám, že to někdy neskříplo, ale většinou to bylo v klidu. Za jinou práci jsme měly většinou nějaké výhody nebo odměny. Netýkalo se to našeho pokoje. Ten jsme musely uklízet bez diskuzí.

Naši toho měli hodně. Měli jsme ještě 2 malé sourozence a tenkrát se plínky vyvářely a praly. Už jen to bylo s dvojčaty, bez automatické pračky dost náročné. Mnohokrát jsme se se ségrou pohádaly, že si to některá nechce zrovna vyměnit, ale vykašlat se na to... To jsme prostě neudělaly.

Možná je čas, rozdělit doma povinnosti.