Syn nejvíce vyrostl ve 14 letech. Z nejmenšího se stal takovým středňákem třídy.
Přechod na gymnázium je náročnější pro spoustu dětí, co se známek týče. Asi bych poradila dodržovat jakýsi režim s přípravou, tedy dělat úkoly poctivě, projít si učivo doma a tak. Sice tady budu za divnou, ale i svému 15 letému svým způsobem pomáhám. Obzvlášť v době distanční výuky. On je líný a potřebuje prostě dohled.

Co se kamarádů týče, syn byl taky dlouho outsider. Na základce rozhodně, s přechodem na 6G se trochu změnilo to, že si tam našel jednoho kamaráda. A já přesvědčovala syna, aby si ho pozval na návštěvu a nakonec díky lásky ke hře Dračí doupě se u nich vytvořila skupinka pěti spolužáků a každý týden mají u nás doma jedno odpoledne až do večera, kdy jim připravím hromadu jídla a kluci hrají deskové hry, nejvíce teda do Dračí doupě. A k tomu i nějaké ty herní konzole. On je maximálně spokojený a já jsem ráda, že má konečně skupinu kamarádů. Prostě najít něco, co ho bude bavit a ty kamarády si skrz zábavu najde. My jsme trochu uvažovali třeba o curlingu nebo něčem "atraktivním", prostě aby byl jakoby "zajímavým a jiným" pro ty děti.