Připojuju se coby matka, která často nechápala smysl vzdělávání na bývalé škole.

Kolikrát mě chytl rapl, šla jsem je pod nějakou záminkou vyzvednout a odvezla je ze školy třeba do muzea, do galerie, na výlet... protože jim například uklízečka pouštěla filmy, asistentka pedagoga řekla, ať si hrajou na telefonech nebo družinářka, která je měla učit několik předmětů, odcházela ze třídy a nechala je hlídat svou oblíbenou šikanující žákyní.

Základní předměty jsem je naučila sama, nebo jsem platila kurzy a doučování.

(Jo a jedna učitelka z dané školy byla přesvědčená, že svým dětem ubližuju, nutím je učit se věci, které je nebaví, jsou zbytečné a kromě toho, že je týrám učením, se o ně nestarám a zaručeně jim nedám najíst nebo je nutím jíst divná jídla. Kdyby je viděla, jak se cpou sushi, asi by se pozvracela.)