Já mám pocity úzkosti z toho, když vidím, že "vlády" nařizují úplné 3,14čoviny. Třeba Kalifornský guvernér teď nařídil, že při jídle (restaurace vesměs otevřené nejsou, jí se venku - v našem městě je jedna mrtvá a dva těžce zranění, protože nějaký děd přejel obrubník parkoviště a vjel do toho patia) si musí lidi nasazovat roušku mezi sousty. Jako wtf? Jak je tohle "bezpečné" a hygienické? skutečně před každým soustem lidi opatrně sundají roušku za šňůrky, vloži do aspetického pytlíčku, vydesinfikují ruce, strčí sousto do úst, vyndají desinfekci, očistí si ruce, vyndají roušku atd.??? Anebo si rukama, kterýma sahají na stůl, příbory atd., hrabou neustále na obličej? Další omezení je, že se smí setkávat jen tři domácnosti a jen venku? Jako proč? Proč si tohle nemůžou lidi regulovat sami? Proč bych se nemohla vidět s více přáteli? Dcera má v oddíle dva rizikové sportovce - ti přestali na tréninky docházet, a holt s nimi se nevidí, ale proč by se nemohl vidět zbytek týmu (6 lidí). A na druhou stranu, když udělám se dvěma dalšíma rodinama swingers párty (třeba na té zahradě
), tak to bude rizikové jak hrom i když "dodržíme nařízení"
Proč se klade takový důraz na roušky, proč je nenošení roušek postihováno - když roušky by byly ochranou jen v případě, že se používají "profesionálně". Navíc roušky ŠKODÍ tomu, kdo je nosí (mám astma a prostě jsou dny, kdy v tom nevydržím, po deseti minutách začínám hyperventilovat a omdlívat). Proč není větší důraz na věci, které by byly fakt účinné - třeba rizikové skupiny vyhražená místa / časy na nakupování, volby, návštěvy lékařů?
Mě vadí takové to mentorování a zakazování věcí bez VYSVĚTLENÍ nebo zdůvodnění, jak u tříletých harantů "a nedáme ti kokino, protože jsme tak rozhodli".
Tohle je to, co mi fakt způsobuje duševní diskomfort, nesmyslná rozhodnutí a opatření, která víc škodí než pomáhají.
Ad polní nemocnice a zaplnění nemocnic... Ono žádný stát a žádný systém si nemůže dovolit mít JIPky nezaplněné.. tyhle věci se projektují, plánují a pořizují tak, aby jely na 90 a víc procent zaplněné - takže ano, v případě že nějaká choroba postihne pár procent obyvatelstva, tak "nestačí". Není na tom nic děsivého. Nikde na světě nestojí prázdné nemocnice s ventilátorama a nastoupeným personálem, že kdyby náhodou.
Btw - pořád ještě znám víc lidí s rakovinou - a zemřelých na rakovinu, než s kovidem. Vím o lidech s kovidem, ale nikdo, koho bych osobně znala nebo se s ním nějak stýkala. Když teda nepočítám kaliforňany, kterými kolem vánoc proběhla "hnusná chřipka" (v naší oblasti jsou třetina obyvatel asiati, kteří na vánoce a / nebo čínský nový rok jeli "domů"). Ani mezi nimi neznám nikoho, kdo by zemřel.