"Ropucho, nechci rýpat, jen se ptám.
Ty ( a další) se vážně nebojíš, že ty, či tvoji blízcí, budou umírat v nějakém stanu, případně doma. ?????????????????????"

Zufi, také nechci rýpat, ale netvrdila jsi, že jsi katolík?

A odpověď - ne, nebojím.
Proč bych se měla bát zrovna tohoto?
Více se bojím, že zemřou při nějaké nehodě.
Ale především vůbec nemyslím na to, že by měli umírat.
Zatím všichni moji blízcí, kteří zemřeli, zemřeli sami v nemocnici, což je mi líto a nevidím rozdíl v tom, zda je nemocniční lůžko v kamenné budově nebo ve stanu.
Zemřít doma mi přijde jako nejlepší ze všech možností, dá-li se v tomto kontextu mluvit o nějakých "nej možnostech".
A pokud jsi snad svou otázku myslela tak, zda se nebojím, že zemřou bez potřebné péče, tak ano, toho se trochu bojím obecně bez ohledu na covid, to se může přihodit vždycky.
Ale že bych se tím zabývala v každodenních myšlenkách, to absolutně nezabývám.