libiku, naprosto souhlasím s tím, že dokud mají lidi pocit, ž jejich nenahraditelnost se pozná podle toho, že makají i zadarmo, při nemoci nebo očr, při dovolené, pokud si ji vůbec vezmou, porušují tím zákoník práce, kazí si zdraví a právě tito nenahraditelní vůbec nemají jistotu, že právě je nevyhodí

samozřejmě, když děcka potřebovaly odevzdat přihlášku na střední školu a nikdo jiný na škole to neuměl zkontrolovat, tak jsem i při angíně radila po telefonu a přečetla za den pár mailů, ale nedá se srovnávat půl hodiny v takové výjimečné situaci a s tím, co tu někteří popisují a hlavně, co považují za normální

a nejhorší jsou pak argumenty, že když může někdo, proč by nemohl někdo jiný

byla jsem taky na škole, kde mi ředitelka objasnila, že nějaká moje chřipka není důvod k neschopence, stejně tak očr je z jejího pohledu něco, co nepřipouští, pokud si chci tu práci udržet, vysvětlila mi, že ti skuteční učitelé, kteří tam jsou už 15 let, ti chodí do práce i se zánětem zubu a rozhodně neřeší nějakou horečku neschopenkou.

tak jsem v červnu odmítla prodloužit pracovní poměr a odešla jsem na pracák, tyto podmínky nebyly akceptovatelný, starším klukům bylo kolem 5 let, peníze chyběly na každým kroku, ale blbce ze mě nikdo dělat nebude

mimochodem z té školy odcházelo každý rok asi 7-8 učitelů z 15, ti stálí hrdinové tam zůstávali, ostatní neměli tolik statečnosti