Můj zaměstnavatel to nijak neočekává, jsme poměrně dost autonomní, takže naši práci fakt týden po týdnu, dokonce ani po měsíci nikdo nesleduje. Rozložení činností si organizujeme sami. Je mu šumák, co děláme nebo neděláme na OČR či PN. Ale máme prostě nějaké termíny (spíše dlouhodobé) a přímo z principu věci, kterou se zabýváme, jsme jasně časově limitovaní. Takže nemusíme na OČR nic dělat. Jenže taky víme, co nám výpadek způsobí, a je mnohem snazší tomu věnovat nějakou energii, i když nemusím, než se pak potýkat s následky. Já měla teď výpadek 3 týdny, to už je hodně znát. Zásadní jsem pořešila tou prací ve 3 ráno, něco už nedoženu, i kdybych nakrásně měla čas. Naštěstí tentokrát nejde o nic zásadního, dopad to má akorát na mě samotnou, ale pár let kvůli tomu bude mít zbytečný opruz.