Přidat odpověď
Osvědčilo se mi na kritérium na hodnocení srazit na minimum možného. Dohodnout s vedením, musí v tom být jasno. Splnění úkolu pak stojí mnohem méně sil než jeho nesplnění. Kdokoliv udělá víc, je odměněn, ale ne známkami nebo pochvalami, ale pozorností. Dávám vždycky formativní hodnocení (pracné, ale účinné a mě to chrání před mnoha druhy útoků). Kdokoliv cokoliv udělá, o něčem přemýšlí, něco ze sebe vydá, je odměněn dalším vedením a osobní péčí. Ostatní mají odkliknuto v systému a neprůstřelné hodnocení. Kdo se chce učit, může lépe než v prezenční škole. Kdo nechce, memusí, a škodit nemůže. Myslela jsem si, že to udělá víc frustrace než kolik to reálně udělalo, skoro všichni pracují, někdo tiše ignoruje. Ten bude posléze, pokud se nesebere později, vyplivnut na komisku pro neúčast.
Předchozí