Já homeoffice bohužel nemám, dělám v programu, který se údajně nedá přenést, jednáme naživo s klienty, ty si taky nemůžu zvát domů, pošta mi chodí přes aplikaci, kterou doma nemám a nemám doma ani tiskárnu, ani skener a notabene někdy přijde i neobjednaly klient z ulice. Ale nemusíte dojíždět denně dvě hodiny, nemusel poslouchat hloupé řeči kolegů a kolegyň, které mě nezajímají, nemusel nosit roušky když si jdu pro vodu, kafe nebo na WC, nejíst k obědu hospodské blafy, moct sedět u PC v pyžamu nebo teplakach, občas si vyprat a pověsit prádlo, šetřit podlahu, uvařit si rychlé a dobré jídlo, začíst se na 10 minut do napínavé knizky, když dojde něco zásadního, vyběhnout to za čtvrt hoďky to koupit, občas si zavolat s dětma nebo d kámoškou, to by byl proe ráj na zemi. Ale nelz
Dcera už 4 roky pracuje z domu, jsme v pondělí mají v práci pořadí, což je teď zrušeno, takže se domlouvají ji elektronický. Introvertní dcera je nadšená, že nemusí s nikým mluvit, nikoho vidět, chodí jen ven se psem a jezdí za konma. Samota ji naprosto vyhovuje, lidí nesnáším. Syn má covidovy homeoffice, je přímo nadšen, pracuje v posteli v pyžamu odpoledne když přijede jeho slečna z práce, tak si zajdou na procházku do obory kouknout na muflony a divoká prasata. To jim k socializaci prý staci.