Co mi to přineslo. Bych řekla, že docela dost věcí.

Hodně. Úplně nejvíc si vážím toho času navíc s klukama , protože tolik měsíců jsem je tu oba najednou neměla asi 3roky, jen o víkendu a ještě né každým.
Je tu veselo, jsou vtipný, dělají si navzájem legrácky u kterých se zasmějeme všichni. Nic strašného- třeba - starší mi nedávno ze střechy zaléval konvičkou mladšího, prý chtěl, aby ještě vyrostl.

Koupili jsme něco co jsme chtěli koupit posledních 20let a pořád nikde nic. Náhoda, že se to naskytlo. Skočili jsme po tom a máme krásnou zahradu. Jak se vyjádřili kluci- na starý kolena ji přece jen máme.(mysleli tím ty svoje )

A co nám to vzalo, hned o velikonocích tchána. Jsme to již nějak rozchodili.

Málem i mojí mamku, ale ta se nám jako zázrakem uzdravila a je v pořádku, protože ji od Silvestra NIKDO nepřestal léčit a vše šlo přesně podle plánu do minulého týdne kdy byla ještě na odběrech kostní dřeně a podobných radostech. Viděli jsme se s ní celkem nedávno, protože ač měla 30minutové video ze zahrady, chtěla sem osobně.

No a nemožnost dát tatkovi dárek k narozeninám, protože to byl zážitek, ale moje mamka věří, že 2021 se to uskuteční.

Celkově ten čas beru jako velké zklidnění všeho. Málo kdo se nyní honí, protože netuší kdy se co bude dít, kdy lehne a nebo bude muset zůstat úplně doma.