Libik, tak k tomu znám jednu super historku ze života předků, jak se o nějaké větší akci sešla široká rodina k obědu, bylo jich moc, tak nějak se seskládaly stoly a všichni se tam vešli a použilo se všechno nádobí, co bylo k dispozici a jedna teta byla nějaká nervozní a prej Máňo, proč na mě ten váš pes pořád tak kouká? A Máňa: ale to nic, toho si nevšímej.. Nikdo další nic neříkal, tak se jedlo dál a pes furt čučel a teta se znovu ptala až se nějaký dítě neudrželo a říká: Když vy teta jíte z jeho misky