monam, průměr vysvědčení (možná spíš maturitního vysvědčení, které už samo o sobě má určitou oborovou selekci) je pro přijímačky použitelný, pokud...

pokud:

Už jsem jednou použila srovnání pracovního pohovoru a přijímaček. Je potřeba za velmi krátkou dobu dost omezenými prostředky co nejlíp odhadnout předpoklady daného člověka pro danou práci/studium.
U pracovního pohovoru je šikovným nástrojem potom zkušební doba, která umožňuje delší a mnohem pečlivější zjišťování, jestli jo nebo ne.

U přijímaček se taková "zkušební doba" občas praktikuje, tím, že se do prváku nabere hodně lidí a prosévají se vlastně "celoročními přijímačkami", kdy během prvního ročníku končí.
Ale tenhle systém je hodně nákladný finančně a personálně a navíc je diskutabilní, jeslti je víc či míň košer vůči lidem, kteří se na tu školu hlásí, riziko, že budou mít u přijímaček špatný den, nebo to, že ten "prosévací ročník" jim sebere rok, který mohli uplatnit jinak. Těžko říci.

Ale pokud se VŠ rozhodne pro "prosévací rok", tak pak i hrubé a málo přesné třídění na základě vysvědčení může posloužit užitečně.

Prostě pořád to samé - záleží, co je cílem na konci toho třídění.

Je tu samozřejmě možné zvažovat i myšlenku, že by mohl kdokoli studovat cokoli zcela bez ohledu na své osobnostní předpoklady a pak selektovat lidi, kteří budou skutečně schopni splnit požadavky na výkon daného povolání, až zkoušmani získaných dovedností později. Ani tohle není úplně od věci a má to své zajímavé stránky, ale těžko by to mohlo z fleku přijít do stávajícího systému českého školství tak, jak je, vyžadovalo by to různou vícestupňovost (třeba i větší než jen bakalářskou...) a tak.