Jednou jsme jeli na výlet, manžel se odpojil, zbyla jsem s kamarádem a čtyřmi malými dětmi. Došli jsme do vesnice, nějakého pána jsme se vyptávali, kde je zastávka autobusu a pán koukal na drobotinu a poznamenal :" No, PB požehnej, takových dětí." Myslel to opravdu upřímně, bylo vidět, že nekritizuje. A kamarád poznamenal :" No, jedno máme ještě doma." Jeho manželka s nejmladším se akce nezúčastnila.
Pán se jen opřel o plot a lapal po dechu.